Svět venku

Svět venku.  ********************************** Den a noc rozeznávám jen podle intenzity světla. Rozdíl není velký. 

Nejprve se mi zdálo, že ve dne je jen tolik světla, abych nezakopla o postel a v noci tma, že se nedaly rozeznat ani obrysy prstů, když jsem si je dala těsně před oči. A teď je ve dne světlo, v noci šero. Nemohla jsem si zvyknout? Kolik jsem tu dní? Proč jsem vlastně tady? Čtyři holé stěny, dveře, co nejdou otevřít a výklenek, kde se objevuje jídlo. Nic víc. 

Jediné co si pamatuji je změna světla a pravidelný přísun potravy. Ze začátku jsem neměla na jídlo ani pomyšlení. Nechala jsem jídlo ve výklenku, který se za čas zavřel a když nadešel čas dalšího jídla, se objevilo další.

Bylo to před deseti dny, nebo před více? Hlad přece jen přišel. Matně si pamatuji, jak jsem se vysoukala z postele a přeleza k výklenku.

A napila se z lahvičky. Jen pár loků, po kterých se mi chtělo zvracet.

Ale z nějakého důvodu jsem jídlo a pití zavřené v krabicích a lahvích dávala pod postel. Prostě mi připadalo, že jinak jídlo přijde vniveč, že je ostudné takto plýtvat.

Vniveč, divné slovo a přesto mi v hlavě utkvělo a vrací se. Jako by nebylo moje a přesto jsem s ním spjatá. Někdo to podivné spojení slov musel použít, někdo v minulosti a z minulosti. 

Hlava se mi motá podivnými myšlenkami. Vzpomínkami? Na co? Mám pocit, že znám jen tento pokoj, ale vím, že musí být víc. Proč je vše ostatní nedosažitelné? 

Mezi jídly, světlem a tmou se snažím polapit neuchopitelné vzpomínky. Zadržuji dech, abych slyšela něco jiného , než svůj dech a zvuky svého těla, které se mi poslední dobou zdají až moc hlasité. Jako by se intenzita hluku, co vydávám, násobně zvýšila. Stejně jak je to se světlem. 

A čichem. Mám pocit, že nechutně páchnu. Přejíždím si rukou po obličeji a cítím každý, každý chloupek. 

Už blázním samotou. 

Kde jsou všichni? Kde jsou vzpomínky na ostatní lidi? Vím, že jsou ostatní. Vím, že je místo někde venku. 

Tam odkud se sem dostává jídlo.

Jídlo. Poslední dobou jen krabice a lahve. Nic na talířích. 

Schoulím se. Je mi horko, chci něco udělat. Jít pryč. Začnu křičet, ale nic se nestane. Kde jsou ti z venku? 

A proč jsem já tady?

Znovu a znovu stejné otázky, strach z neznáma. Ještě větší strach z toho co mé myšlenky skrývají a nechtějí odhalit.

Výklenek. Dívám se na něj stále častěji. Když jídlo může dovnitř, a ven, když jej tam nechám, můžu také já. 

Do prostěradla zabalím krabice a lahvičky, které jsem nastřádala. Nacpu pár krabic do výklenku před dobou jídla. Dvířka se zavřou a slyším jemné hučení.

Po otevření dvířek vidím lahev krabičku. To, co dostávám v poslední době ke každému jídlu. A co mi připadá zoufale málo. Dokonce jsem začala jíst nastřádané zásoby. 

V další dobu jídla se nacpu do výklenku sama i s  částí zásob.

Když spadnu do obřího vozíku, do kterého putují krabičky a lahve z dalších výklenků, jsem celá rozlámaná námahou. Ležím a oddechuji, hrčení vozíku je strašně hlasité a nenechá mě přemýšlet. A když mě vyklopí za velkými vraty na hromadě dalších krabic a lahví potluču se.

Je tu až moc světlo, strašně hlučno a nepříjemně zima. Po nepříjemném horku by to měla být úleva, ale není. 

Vítr, je to vítr, co je tak nepříjemný. A tam v dáli stromy, a domy. lidská obydlí. 

Začnu se hystericky smát. Vrací se mi paměť. To má matka mě vtloukala do hlavy, že se nesmí plýtvat. Jsem člověk, který patří k těm domům, a silnicím. A k autům.

Zamračím se. K autům, které nejedou. K městům ve kterých nejsou lidé.

Paměť se znovu vzpouzí. Kolik mi je let? Proč jsem byla v té podivné místností?

Něco mě zašimrá v nose. Fuj, z krabic se line nepříjemný zápach.

Zvednu se a vyjdu. Procházím podivným světem o kterém vím jen málo. A ještě méně vím o tom, co se s ním událo. Je to začátek, nebo konec?

Autor: Marcela Valouchová | čtvrtek 28.3.2019 7:20 | karma článku: 7,03 | přečteno: 143x
  • Další články autora

Marcela Valouchová

Probuzení - Přípravy

"Nevíš?" Starší muž se díval na mladšího ochránce. "Ani intuice ti nic neříká?" Mladý muž vzdychl. "Je to nejednoznačné. Na pověstech z planety něco bude. Změnila ji."

11.6.2021 v 8:00 | Karma: 5,60 | Přečteno: 127x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - Zahrady

Zamračila se. "Víš o mě všechno?" "Očividně ne." Usmál se. Pak zvážněl. "Je to součástí bezpečnostního protokolu poznat ty, co přijdou na palubu. Co je jejich slabost, co přednost."

28.5.2021 v 9:00 | Karma: 6,02 | Přečteno: 116x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - Nový domov

Cesta nahoru byla hrozná. Houpal se jí žaludek ještě čtvrt hodiny po přistání. Připadala si pomačkaná zevnitř i z venku. Zato Prima vypadala odpočinutě a svěže. Hned se seznámila s průvodci. Smála se a vtipkovala.

7.5.2021 v 9:00 | Karma: 7,67 | Přečteno: 194x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - Vánek

Tento diplomat se Alexovi docela zamlouval. Nebyl tak povýšený, jako ostatní, které potkal. I když určitý odstup si také držel. Alexov byl ochránce. Byla to poměrně nová profese centra.

16.4.2021 v 9:00 | Karma: 4,46 | Přečteno: 86x | Diskuse| Poezie a próza

Marcela Valouchová

Probuzení - otec

Místnost kterou dali Ale k bydlení byla zařízená pohodlným krásným nábytkem. Vše bylo rovné čisté a jistě vyrobené stroji. Bylo tu spousta přístrojů o nichž ani netušila na co jsou. Seděla na jedné ze dvou světle modrých pohovek.

2.4.2021 v 9:00 | Karma: 8,87 | Přečteno: 201x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Putin přímo nenařídil zabít Navalného, dospěly k závěru americké tajné služby

27. dubna 2024  16:21

Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo...

Na britského turistu zaútočil v Karibiku žralok. Muže zranil deset metrů od břehu

27. dubna 2024  16:17

Čtyřiašedesátiletý britský turista skončil na jednotce intenzivní péče, když jej u severního...

Kongresmanka z Ukrajiny byla proti pomoci. Zrada, říká její rodné město

27. dubna 2024  15:18

Neochota americké kongresmanky ukrajinského původu Victorie Spartzové hlasovat pro balíček pomoci...

Finský vládní poslanec se opil a vystřelil. Ponese následky, vzkázala šéfka strany

27. dubna 2024  14:23

Finský poslanec z krajně pravicové Strany Finů, která je součástí nynější vlády, se v pátek zapletl...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 176
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 258x
Čerstvá čtyřicítka, máma od mrněte, snílek. Holka, co ráda sportuje, maluje, čte, chodí po horách a píše povídky.

Seznam rubrik