Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Predátor

28. 07. 2017 7:20:00
Loď přilétající do soustavy vypadala velice opotřebovaně. A její obyvatelé se tak cítili. Měla vydržet cestu sem. Byla tak postavená. Jen zpočátku doufali, že když zde nenajdou vhodnou planetu, mohli by pokračovat dál.

Teď se jen modlili, aby doletěli k jedinému možnému místu v této soustavě, kde by našli nový domov.

---

Uvědomovala si příjemné teplo, hebkost, měkkost, lahodný nektar, který poskytoval jejímu tělu vše potřebné. A ne jen to, dostávala vše i pro svou mysl. Zvuky, které ji uklidňovaly, znalosti jejího lidu. I přesto všechno se probouzela. Doposud ve svém spánku vstřebávala moudrost umění i historii prastaré decentní civilizace, jejíž moudrost dosáhla rozkvětu před nesčetnými generacemi.

---

Vypadalo to skoro ideálně. Měsíc plynného obra vypadal z dálky jako modrozelený drahokam. Oceány, velký kontinent plný života. Vše vypadalo na ideální místo k životu.

Po dlouhé cestě jim docházelo vše, jejich loď se rozpadala, nálada posádky se prudce zhoršovala. Přiletěli právě včas.

---

Podzemní města, jež skrývala bohatství zdejší civilizace, se chystala na nejdůležitější část cyklus měsíce. Nazývali jej Počátek.

Kdysi dávno vyšli ze svého úkrytu v podzemí. Chtěli osídlit i jiné části měsíce, dokonce i vydat se ke hvězdám. Jejich životní potřeby to však neumožnovaly. Nedovedli nahradit unikátní podmínky Počátku.

Bylo to jediné období, kdy slavili. Byli v duchu se svými mladými, kteří procházeli očistným procesem.

---

„Atmosféra dýchatelná. Nejsou tu žádné stavby, ani jiné známky civilizace. Životní formy velice podobné, těm, co známe. Jen to jak obíhá okolo plynného obra, bude působit podivná roční období.“

Pomalu si začala uvědomovat kde je. Vzrůstající neklid ji probudil ze snění. Ani pohodí lůna i nenavrátilo do hlubokého spánku.

---

Její nitro bylo naplněno touhou podílet se na překrásné civilizaci, o které sní, přispět k dalšímu rozvoji, přidat své objevy k nezměrnému vědění.

Ale to muselo počkat. Nejprve musí dospět. Cítila, že už je čas. Něco se změnilo.

Tam venku, tam, kde to ještě neznala, se odehrávala překrásná podívaná. Kotouč plynného obra na obloze nad jejich domovem nad Oriou, měsícem, který okolo tohoto obra obíhal, se přiblížil ke slunci.

Vliv této konstelace se odrazil všude kolem. Nejen na vzedmutém moři. Divoký vítr, který se náhle zvedl a přinášel bouři, která přicházela pouze v tuto dobu. A hlavně vše živé se živé se připravovalo na zatmění.

---

Poprvé se nadechli vzduchu nasyceného vůní květin a kypré úrodné půdy. Bylo podivné ticho. Čekali zpěv ptáků, zvuky větších zvířat, jak se svolávají. Ale možná zdejší zvířata nepoužívají zvuky, nebo tu nejsou větší zvířata podobné ptákům.

A možná to způsobil plynný obr, který měl co nevidět zakrýt slunce.

Byli první z posádky a byli plni radost, že mohou informovat posádku v lodi, že příroda i atmosféra zde je příznivá.

---

Tady v lůně tu nebeskou podívanou nemohla vidět, ale i ona cítila to napětí. Očekávaný příchod nebezpečí. Příchod predátora stojícího ne nejvyšším stupni ekosystému měsíce.

Změněné gravitační podmínky způsobily, že se do jejího těla vlily hormony, které ji změní. Kosti se jí zpevnily, svaly dostaly pevné obrysy. Vědění, ze kterého se nedávno těšila, se vzdalovalo za mlhu pudů a instinktů. Jediné, co se na jejím těle nezměnilo, byly veliké do fialova zbarvené oční duhovky.

---

Postavili první provizorní obydlí. Příliv posádky lodi, teď už vlastně osadníků, může začít. Museli pracovat v pološeru, ale nyní už se začalo zpoza plynného obra ukazovat slunce. Začínali mu říkat Naděje.

---

Běžela porostem. Cítila, jak ji šlehají listy rostlin do citlivé kůže, kterou napínaly namáhané svaly. Zastavila se jen na chvíli. Zavětřila.

Pachy, které zachytila, byly zajímavé. Rozrušilo ji to. Náhle pocítila prudkou touhu.

Touhu ucítit vůni teplé krve tekoucí ze zmítajícího se těla. Touhu zabíjet.

Nastražila uši. Hluk ji trochu zmátl, ale její touha všechny postranní myšlenky umlčela. Proto se vydala po směru, odkud cítila kořist.

---

„Je tady někde.“ Bylo slyšet rychlé rozrušené dýchání. „Asi to dostalo všechny ostatní. Já... Není kde se ukrýt. Do obydlí se dostane. Viděl jsem, jak se do vedlejšího dostal jako do papírové...“ Slova přerušilo praskání. „Ach Bože, je tady.“ Další přerývané dýchání. „Nevím, co dělat... Je tak rychlý.“ Najednou byl klid. „Vypadá tak divoce. Ale... Ty jeho oči. Jako by mě hypnotizovaly. Jsou krásné... Aáááá...“ Pak jen byl slyšet vítězoslavný řev divého zvířete.

---

Období Počátku skončilo. Očistilo jejich mladé od agresivity a nyní se z nich stanou vyzrálé bytosti hodné jejich civilizace. Skončili oslavy a jejich mysli se obrátili k výzkumům, technologii a filozofii.

---

Neměli na výběr, podmínky v lodi se zhoršovaly. Bylo otázkou dní, kdy se stane neobyvatelnou.

Měsíc měl bohaté rostlinstvo. Obdivovali krásné květy a výživné plody.

Z první skupiny nikdo nepřežil. Ale uběhlo spoustu času a na žádného predátora nenarazili. Pomalu jejich strach zmíral.

Plynný obr putoval po obloze. Někdy se skryl úplně, jindy byl vidět jen část jeho kotouče. Nikdy všal se nepřiblížil k Naději.

Až nyní.

---

Období počátku se blížilo.

Autor: Marcela Valouchová | pátek 28.7.2017 7:20 | karma článku: 7.58 | přečteno: 342x

Další články blogera

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.96 | Přečteno: 113 | Diskuse

Marcela Valouchová

Tma

Vždy se bála tmy. Byl to tem iracionální, nevysvětlitelný strach, při kterém člověku vynechá srdce několik tepů, nemůže se nadechnout. Teď už se ten pocit dostavoval jen zřídkakdy. Většinou jen ve spánku.

12.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 4.76 | Přečteno: 154 | Diskuse

Marcela Valouchová

Šutr 14 - Zpět v přístavu

Zpět nešli stejnou cestou. Mavis je dovedla i se skupinou Stely k místnosti, která se ukázala být velkou garáží. Tam už na ně čekal Roman. Vypadal trochu nervózně a nedočkavě. Neměl toho sebou mnoho.

24.8.2017 v 7:20 | Karma článku: 4.64 | Přečteno: 100 | Diskuse

Marcela Valouchová

Bariéra

Nepřítomným pohledem se dívala na bariéru. Neviděla vysoký val z mohutných kmenů stromů, hlíny a kamení, ale svět za ním. Takový, jaký si jej představovala.

14.8.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Josef Němec

Konečná

Návrat na místo, které si každý musí prostě zamilovat. Zapadlá vesnička Three Pines v kanadských horách ožívá díky L. Pennyové již popáté, pro české čtenáře tak není žádnou neznámou. Naopak našla si své fanoušky, které umí potěšit

24.9.2017 v 20:53 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 170 | Diskuse

Martina Mičková

Děti lze naučit bylinky i zábavně

„Pojď se podívat, víš, co je to za bylinku?“ Názorný způsob je jistě v pořádku, ale formou pohádky si děti pamatují léčivky i jejich účinky ještě lépe.

24.9.2017 v 6:52 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 132 |

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XIII.

Chvíle, kdy všechna slova jsou marná a nezbývá, než srovnat si účty ručně. Kdo s koho. Miloš versus Erik...

23.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 8.32 | Přečteno: 339 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Severín M (1)

Život je takový hloupý způsob, jak strávit čas čekání na smrt. Severín M je totální outsider. Tento svět nechápe, ani o to nestojí.

23.9.2017 v 15:06 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 231 | Diskuse

Lucie Menclíková

Pořádná rána pod pás

Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.

23.9.2017 v 10:12 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 531 | Diskuse
Počet článků 114 Celková karma 4.96 Průměrná čtenost 254

Čerstvá čtyřicítka, máma od mrněte, snílek. Holka, co ráda sportuje, maluje, čte, chodí po horách a píše povídky.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.