Tvůrce

15. 07. 2017 7:20:00
Sedím tu na prahu domova a přemítám o svém dětství. Nebylo jiné, než ostatních mladých v rodině. Proč tedy já? Proč vybrali mě? Mám z toho radost, ale také mě zasáhly zcela podivné neznámé pocity.

Nemám ve zvyku přemýšlet o svých pocitech, tak jako ostatní z tvůrců.

Jsme na to hrdí. Na to, že jsme efektivní, pilní a šťastní ve svých životech. Tak proč zkoumat nějaké pocity? A když se stane něco, co způsobí nepohodlí, svěříme se rodině a společně vše vyřešíme.

Ale toto je něco jiného. Týká se to mě a toho, že mám rodinu opustit. Cítím, že toto je jenom o mě. A to je něco tak neobvyklého. Dívám se na krajinu tak známou, oči mi každou chvíli zachytí náš výtvor. Je to civilizovaná krajina, užitečná, bezpečná a krásná. Dokonale vyhovující. Byla to uskutečněná vize vybraných, tak jako jsem já.

„Gratuluji.“ Ozval se za mnou ochraptělý stařecký hlas.

Děda. Jeden z nejstarších členů rodiny. Už dávno neplní roli aktivního rodiče. Má spíš roli poradce. Mně poradil už mnohokrát. Mluvit s ním bylo pro mne vždy potěšením.

Otočím se na něj, ale neřeknu nic. Nic mě nenapadá. Neumím ani popsat své pocity.

„Je k čemu?“ Zeptám se trochu hloupě. Všichni vědí, že je to čest, být vybrán. I když jen málo z vyvolených opravdu bylo těch, co naše civilizace hledala, těch, jejichž vize byla naplněna.

„Omlouvám se, to jen to rozrušení. Prostě mám zmatené myšlenky.“ Dodávám ihned.

„To nevadí, to nevadí.“ Dodává chlácholivě děda. „Není to snadné být vyvolený. Má rada je, buď sám sebou, jako doposud. Proto tě vybrali. Pro to jaký jsi“

„Ano, ale jen málo z vyvolených...“ Nedokončím větu. „Co mě tam čeká?“

„Jen málo z vyvolených přineslo vítané myšlenky pro nás tvůrce. Někteří z nich byli nemocní a jejich myšlenky byly... Mno... Neslučovaly se s naším směrem vývoje. A některé byly tak inovátorské, že je ostatní nepochopili. Je to smůla naší civilizace.“

„Co když i já jsem nemocný.“

„Hmm... Pochybnosti. Nemáš ty strach?“

„Strach?“

„Pocit, že selžeš, že je toho na tebe moc. Tady uprostřed rodiny jej nezažiješ. Tady se chráníme navzájem. Podporujeme se. Ale ty mám jedinečný způsob myšlení. Umíš si představovat věci, jaké by mohly být. Umíš tyto myšlenky rozvíjet. Můžeš nám dát směr. To posune naši civilizaci vpřed. Tak jako to učinil tvůj předek. Můj děda. Napadlo jej, že bychom mohli fungovat v rodinách. A měl pravdu, jsme tak silnější, odolnější a výkonnější.

A můj sourozenec. Ten zase měl nápad na vybíratele. A teď v rodinách působí tito odborníci. Stmelují rodiny, které vytvářejí velice chytré a pracovité jedince. To oni vybírají rodiče příštích dětí. Skládají kód života z rodičů tak aby vznikl jedinec s nejlepšími vlastnostmi všech třech rodičů.

A co se od té doby stalo? Náš počet se rozrostl. Naše ekonomika vzkvétá. Jen v poslední generaci jsme prozkoumali naši planetu. Změnili kódy života mnoha rostlinám a živočichům, aby byli k našemu užitku. Pronikli jsme do oceánů, na nejvzdálenější místa. Podívej se kolem sebe. Co vidíš je výsledek našeho tvoření.“

„Ano,“ Usměju se. „Ty nápady museli znít šíleně.“

„Věřím, že ty také s něčím přijdeš.“

Zasním se.

„Proč pronikat jen do moří. Co jiné planety?“

„Hmm. To je velice zajímavé.“ Přitakal stařík. „Jen tak dál. Stačí jen nápad a provedení nech na rodinách.“

„A co život na nich. Když je život a tvůrci zde. Nebudou i jinde?“

Stařík se zamračí. Co když přece jen jeho potomek je nemocen? Toto se mu už zdálo příliš. Oni byli jedineční. To oni byli předurčeni tvořit.

„Rostliny a živočichové možná. Ale tvůrci? Co umí přeměňovat kódy života... Ne to se mi nezdá. “

Pomyšlení na bytosti, které by ovládali tvoření, jako oni, bylo šílené. Co by se stalo? Kdo koho by přetvořil? Celá ta myšlenka se mu zdála příliš násilná.

„Drž se svého snu o hvězdách a nehledej stejnou jedinečnost na vzdálených světech. “

Uleví se mi, že děda shledává mé nápady odvážnými a ne přímo šílenými. Rozhoduji se, že se budu držet jeho rad.

---

Netrvalo dlouho a naše vesmírné plavby byly součástí naší civilizace. Doba mého období vyvoleného se chýlila ke konci a tak jsem požádal o místo v jednom z korábů plujících ke vzdáleným světům.

A tak jsem tady a dívám se na podivnou planetu překvapivě překypující divokým nezkultivovaným, nepřetvořeným životem.

Koráb je plný odborníků a těch nejlepších vybíratelů. Já se tu cítím trochu nadbytečně, a přesto mě uchvacuje vzrušení nad novým územím, které budeme mít k dispozici přetvořit.

Hlavně vybíratelé jsou nadšeni. Nedivím se jim. Je to jejich práce a poslání. Obyčejně s nimi není moc velká zábava. Málokdy něco řeknou. Většinu svého času tráví pozorováním okolí.

Nevím přesně, jak jejich schopnosti fungují. Možná tím pozorováním rozebírají kódy života každého živého jedince v okolí.

Před zformováním naší civilizace bylo vybíratelů málo. Byli a dosud jsou neduživí a jejich těla jsou křehká a náchylná k únavě. Proto si je rodiny opečovávaní a hýčkají.

Napomáhají s výběry rodičů v rodinách. Umějí přetvořit rostliny i zvířata. Oni sami se zřídkakdy stávají rodiči. Většinou, když je vybíratel na sklonku svého života, využije sám sebe s malým kouskem kódu jednoho z rodičů rodiny. Vznikne tak kopie vybíratele i s jeho znalostmi a schopnostmi.

Když je vybíratelů nedostatek, nebo jejich schopnosti jsou oslabeny, přistoupí se k výjimečné kombinaci dvou vybíratelů a jednoho, či více dalších rodičů. Jen málo vybíratelů zvolí tuto možnost, vlastně jen, když jsou k tomu donuceni. Nikdy jsem nechápal proč. Jejich život je krátký, proč nemít více potomků?

Odvrátím mysl od vybíratelů a zadívám se na zelenomodrou planetu, na kterou svítí malé žluté slunce. Procházím záznamy o její skladbě života. Z její rozmanitosti a divokosti je mi jasné, že zde tvůrci nejsou. Možná je to trochu zklamání, ale ihned si vzpomenu na dědovu radu. Nehledat naši jedinečnost tady na vzdáleném světě.

Ale co když je jedinečnost zdejší civilizace v něčem jiném, než ve tvoření? Je to šílená myšlenka, ale pořád se mi honí hlavou. Je tu tolik zajímavých forem života...

Navrhuji, že bychom měli nejdříve se pokusit dorozumět se zdejšími vyššími formami života a poté až začít s přetvářením.

---

Můj návrh je přijat. Mám dojem, že je to jen z respektu, že jsem býval vyvolený.

Odborníci odeslali na planetu zprávu. Vlastně dotaz, zda některá z bytostí chce být vyjmuta ze seznamu na přetvoření.

Už je to několik oběhů a stále žádná odpověď. Zbývá poslední a poté se dají vybíratelé do práce.

Je to pro mě zklamání. Mám jen poslední naději, že poslední oběh něco změní a já najdu svou jedinečnost. Najdu realizaci svého posledního pošetilého nápadu vyvoleného.

Autor: Marcela Valouchová | sobota 15.7.2017 7:20 | karma článku: 6.77 | přečteno: 223x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Jaroslav Herda

"Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře", napsal Jiří Paroubek.

"Na celé čáře" považuji za hodnocení přinejmenším zavádějící či matoucí. Rozhodně nevhodné v tomto případě.

19.3.2024 v 7:38 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 141 | Diskuse

Martin Irein

Dlouhý den

Erlan sedí na kožené sedačce v sekretariátu ředitele jedné firmy. Je osm hodin ráno a on doufá, že si ředitel najde ve svém nabitém programu na něj čas.

18.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 211 | Diskuse

Alena Bures

Recenze: Jana Slaninová - Sex, prachy a potíže

Černá holka, narozená bílým rodičům. A k tomu reálie socialistické Prahy. Inu, tady se dají tušit problémy. Nebude jich málo, stejně jako toho ostatního z názvu...

18.3.2024 v 13:27 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 298 | Diskuse

Alena Bures

Dvojrecenze: Maryla Adamcová - Krycí jméno Hortenzie + Hra tety Hortenzie

Vy neznáte majora Smithe? To máte ale smůlu... Nebo štěstí? Jak se to vezme. Tenhle typan a tulák po mezihvězdných dálkách stojí za poznání. Ovšem je otázkou, zda známost s ním není další z potíží, které major řeší (a způsobuje)

18.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Manželství s Turkem

"Víš, že si bereš Turka?" zeptal se mě před osmi lety, v předvečer naší svatby, nejlepší kamarád mého muže. Vytřeštila jsem na něj oči a přemýšlela, zda se Kapitán tajně nemodlí k Alláhovi, když se bereme v katolickém kostele.

18.3.2024 v 1:41 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 907 |
Počet článků 176 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 258

Čerstvá čtyřicítka, máma od mrněte, snílek. Holka, co ráda sportuje, maluje, čte, chodí po horách a píše povídky.

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...